Menší banky dosáhly svého. Spory o zisk za ověření bankovní identity končí
Ve společné firmě Bankovní identita, která poskytuje ověřování identity na dálku, banky navýšily kapitál a urovnaly své spory o rozdělování zisku.
Firma Bankovní identita poskytuje digitální ověření identity, takže lidé nemusí chodit do banky či energetické firmy fyzicky, ale smlouvu o hypotéce či dodávkách plynu mohou uzavřít na dálku. Služba se někdy nazývá také BankID a lidé ji nyní stále častěji využívají při vyřizování různých žádostí na úřadech.
Společnost patří devíti českým bankám, které se až dosud mezi sebou přely o to, jak se budou rozdělovat poplatky za ověření identity a také, kdo uhradí ztráty, které měla firma při rozjezdu. Malé banky v čele s Monetou měly pocit, že dostávají z poplatků za ověření malou část a že musí hradit ztráty firmy větší měrou. To se nyní změnilo.
Až doposud totiž systém fungoval tak, že z každého poplatku, který BankID inkasuje za ověření klienta, dostává většinu peněz banka, která ověření reálně dělala. Pouze menší část poplatku zůstává v samotné firmě Bankovní identita.
Jenže akcionářská struktura neodpovídala tržnímu podílu jednotlivých bank. Například akcionářský podíl České spořitelny ve společnosti je 17 procent, nicméně realizuje celou třetinu všech BankID ověření. Pokud by se tedy nyní dělil zisk, Spořitelna a další velké banky jako Komerční banka a ČSOB by de facto dotovaly zisk menších akcionářů, jako je Moneta apod.
„Shodli jsme se na tom, jakým způsobem bude navýšeno vlastní jmění ve společnosti. Vydávají se nové akcie za zhruba 50 milionů korun a Moneta umožnila menším akcionářům získat dodatečné akcie nebo upevnit své podíly. To je jedna část kompromisu,“ uvedl pro SZ Byznys šéf Moneta Money Bank Tomáš Spurný, který se na vyjednávání aktivně podílel.
„Druhá část toho kompromisu je, že se snažíme o to, aby z těch poplatků, které Bankovní identita realizuje za poskytování svých služeb soukromému sektoru, tak aby více zůstávalo ve společnosti na její provoz,“ dodal Spurný.
Firma Bankovní identita skončila za rok 2020, kdy zahájila činnost, v minusu 10,5 milionu korun. V roce 2021 pak prodělala 60 milionů korun. Ztráta za loňský rok je podle Spurného „na úrovni 15 až 20 milionů korun“. Po současných změnách by se mohla dostat do kladného hospodaření už letos či příští rok. Výnosy firmy přesahují sto milionů korun.
Ověřování identity je zdarma pro úřady a občany. Za ověřování zákazníků pak platí soukromé firmy. Digitální identita poskytuje služby více než 160 soukromým firmám a s desítkami dalších jedná.
Do klientských portálů se mohou pomocí BankID přihlašovat téměř tři miliony zákazníků tuzemských pojišťoven. Bankovní identitu využívají i energetické, investiční nebo leasingové společnosti. Pro tyto firmy znamená ověřování identity na dálku úsporu nákladů, protože nemusí klienta ověřovat fyzicky na pobočce. Zadarmo pak mají ověřování identity tuzemské úřady a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš s BankID s ním počítá při rozvoji digitálního státu.
S BankID mohou zákazníci například nakupovat mimo běžnou otevírací dobu v bezobslužném režimu v obchodech s potravinami. Využití se nabízí i v konzultacích s lékařem po telefonu. Chystá se využití ve školství, například pro přihlášky ke studiu na vysokých školách, v autopůjčovnách a službách sdílených aut, elektrokoloběžek či kol a nabídku rozšiřuje i veřejná sféra, kdy je možné komunikovat s úřady na dálku, nebo při vyřizování hypotéky.
Bankovní identitu může pro ověřování totožnosti, přihlašování do zabezpečených portálů, nebo pro ověřené podepisování v on-line prostředí využívat potenciálních více než 5,5 milionu klientů elektronického bankovnictví. Akcionáři jsou Air Bank, Česká spořitelna, ČSOB, Fio banka, Komerční banka, mBank, Moneta Money Bank, Raiffeisenbank a UniCredit Bank. Banky do projektu od jeho spuštění před třemi lety investovaly téměř 400 milionů korun.
