Konec rýžování na odpadu. Poplatky za spotřebiče mohou zmizet

0
196

PRAHA -Sníží se nebo zmizí poplatky, které každý zákazník platí při nákupu ledničky či počítače? I to může být důsledek revoluce, kterou chystá ministerstvo životního prostředí v recyklaci odpadu. Elektrošrot je totiž atraktivní zboží.

Cílem je zprůhlednit to, jak firmy, jež se o odpad ze zákona monopolně starají, s penězi vybranými na poplatcích nakládají. Podle zjištění LN úředníci do konce roku připraví novou legislativu, která má kolektivním systémům, jak se firmám obhospodařujícím elektrošrot i další odpady říká, nastavit transparentnější pravidla fungování a zavést nové povinnosti.

“Nastavení kontroly a financování kolektivních systémů včetně vazby na zpracovatele elektrozařízení vnímá MŽP jako jednu ze stěžejních částí nového právního předpisu,” uvedl pro LN mluvčí resortu Matyáš Vitík. Věcný záměr nového odpadového zákona chce ministerstvo předložit na podzim.

KLIKNĚTE PRO ZVĚTŠENÍ

Bude se týkat všech výrobků s ukončenou životností, tedy nejen elektroodpadu, ale i autovraků, baterií, pneumatik, plastů či skla. Nejvíce kritizovanou částí však je právě recyklace elektroodpadu.

Ministerstvo se zejména soustředí na peníze, které v systému recyklace elektra proudí. Nyní to probíhá tak, že dovozci počítačů, ledniček či televizorů platí povinný poplatek příslušnému kolektivnímu systému, jako je třeba Asekol pro výpočetní techniku a Elektrowin pro velké domácí spotřebiče, a ten naúčtují v ceně zákazníkům. U počítačů jde o desítky korun, u ledničky o tři sta.

Kolektivní systémy pak odpad musí vyzvednout a zajistit jeho recyklaci právě za vybrané peníze. Jenže elektrošrot se ukázal jako slušný obchodní artikl, který kolektivní systémy zpracovatelům odprodávají. Například vzácné kovy z elektrošrotu jsou i na světovém trhu dobře prodejné. A třeba i plastový odpad patří mezi žádané komodity.

Miliardy na účtech

Část poplatků se tak válí na účtech. Podle odhadů jde minimálně o tři miliardy korun. A s těmito penězi dokonce některé firmy také podnikají. To se už delší dobu nelíbí antimonopolnímu úřadu.

[Pay Per View]

“Služby zajišťují monopolní hráči, kteří stanovují původcům odpadů objektivně nepřezkoumatelné poplatkové povinnosti,” řekl už před časem LN předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj. Podle jeho úřadu by už vybrané poplatky měly spadnout do státního rozpočtu.

Například ředitel Asekolu Jan Vrba ale kritiku odmítá. “Některé druhy zpětně odebraných elektrospotřebičů se skutečně dají zpracovat a využít s kladnou hodnotou, většinu zpětného odběru však tvoří lednice, televizory a zářivky, jejichž zpracování je naopak nákladné,” řekl ředitel Asekolu Jan Vrba.

Nepatřičné propojování?

Dalším problémem monopolně nastaveného systému je podle antimonopolního úřadu propojování kolektivních systémů a zpracovatelů. Tedy že kolektivní systém odpad na základě smlouvy s obcemi sebere ze sběrného dvora a předá ho ke zpracování firmám, které sám vlastní. I na to se chce podle zjištění LN ministerstvo zaměřit.

“Jsme v této záležitosti v kontaktu s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže,” dodal Vitík s tím, že i na základě podnětů antimonopolního úřadu bude legislativa upravena. Největší kritika se v tomto ohledu snáší na kolektivní systém Asekol, který zajišťuje recyklaci hlavně výpočetní techniky.

Zdroj: byznys.lidovky.cz/

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím zadejte svůj komentář!
Please enter your name here