Aféra MeToo po čínsku
Totalitní režimy jsou ze své podstaty tajnůstkářské, takže hnutí MeToo, známé ze Spojených států, se zdálo například v komunistické Číně nepředstavitelné. Toto tabu porušila jedna slavná čínská tenistka.
Případy, kdy kdosi mocný zneužil svého postavení k sexuálnímu nátlaku na ženu, zrodily ve Spojených státech hnutí, kdy pod značkou #MeToo na sociálních sítích řada žen popsala podobné zkušenosti. Komunistický režim v Číně něco takového nepřipouští, protože by to narušovalo oficiální ideu „harmonické společnosti“. V podhoubí je silnější motiv, protože čínská společnost je tradičně velice patriarchální. Nejužší vedení státu a vládnoucí strany sestává z postarších mužů, jejichž postavení je tak výjimečné, že si kdokoli rozmyslí označit někoho z nich jako sexuálního násilníka.
Právě to udělala čínská tenistka Pcheng Šuaj, když na masově sledované sociální síti Weibo v obsáhlém příspěvku popsala vztah s vysoce postaveným aparátčíkem Čao Kang-lim, který si při opětovném setkání po několikaletém mimomanželském poměru na ní měl vynutit sexuální styk. Tehdejší vicepremiér jako člen stálého výboru politbyra ústředního výboru, tedy nejužšího vedení strany, patřil do kategorie „nedotknutelných“. Jinde by byl mimomanželský poměr mocipána se slavnou sportovkyní soustem pro bulvární média, v Číně však soukromí papalášstva pro lid neexistuje.
Toto tabu tenistka Pcheng Šuaj porušila a cenzura její příspěvek na Weibo vymazala v řádu minut, stejně jako cokoli, co by aféru třebas jen náznakem připomínalo. Jenže někdejší světová deblová jednička není anonymní osobou, kterou jde jen tak z veřejného prostoru vytěsnit. Její výsadní postavení pramení nejen z čistě sportovních úspěchů, po léta ho pečlivě budovala i státní propaganda, která velebila „naši čínskou princeznu“ a líčila „zlatý květ našeho sportu“.
Nyní ji režim vymazal z veřejného prostoru a reakce mluvčího ministerstva zahraničí na dotaz po osudu Pcheng Šuaj zněla: „Nevím, o čem mluvíte.“
